Mužácké sbory na jižní Moravě

Fenomén mužáckých sborů, tj. většinou amatérských mužských pěveckých
souborů, které se věnují interpretaci převážně lidových písní, se na jižní
Moravě rozvíjí zejména v posledních desetiletích. Sbory v některých obcích
mají i více než třicetiletou tradici a na řadě míst vznikly a vznikají sbory
nové. Za tímto novodobým vzestupem zájmu o lidovou píseň stojí mimo
jiné i snahy o zachování tradiční kultury a odklon od produktů komercionalizovaného
hudebního průmyslu. Tradice těchto uskupení je však podstatně
starší a vychází také z dřívějších společných vojenských a pracovních povinností
mužů. Zatímco písně spojené s vojenskou službou odrážely většinou
tíživé podmínky tohoto prostředí, zpěv při práci měl ze skupiny mužů
vytvářet efektivní pracovní jednotku a sjednocovat jejich pracovní rytmus
a tempo. Odlišnou kategorii pak tvoří např. písně taneční, milostné, svatební,
pijácké nebo koledy, zpívané při různých příležitostech. Jednou z nejvýznamnějších
událostí, spojených se zpíváním, hudbou a tancem, jsou hody.
Ne náhodou hody přetrvaly jako výrazná folklorní i kulturní událost v řadě
obcí jižní Moravy.
Mužácké sbory tedy nesou tuto bohatou písňovou tradici dál, v řadě případů
ji obměňují nebo dotvářejí, a tím způsobem i nově oživují. Na druhou
stranu, jak uvádí Miloš Kotlán (sám člen mužáků v Popicích) ve své
diplomové práci Mužácké sbory na jižní Moravě z roku 2015, „činnost
mužských/mužáckých uskupení nelze definovat jako projev tradičního lidového
folkloru, nýbrž folklorismu. Znakem těchto těles je uvědomělá snaha
o uchování, šíření tradiční lidové písně mnohdy za pomoci masmédií, čímž
se stávají součástí masové kultury. V zásadě tak tyto sbory plní spíše funkci
společenskou, zábavní, reprezentativní s estetickými uměleckými představami,
přičemž využívají určité části kulturního dědictví.“
Většina současných mužáckých sborů vystupuje v krojích, které
zvyšují působivost jejich projevu. Málokterý z mužáků však tento kroj zdědil
po předcích, až na výjimky se tedy členové sborů oblékají do nově ušitých
úborů. Ne vždy se podaří zachovat původní, skutečně tradiční podobu

kroje, protože v některých regionech se ani nedochovala nebo byla ovlivněna
soudobou „lidovou tvořivostí“.
Písňový repertoár mužáckých sborů je převážně tradiční, jen zřídka
se vyskytují umělé písně psané v duchu lidové tvorby tak, aby posluchač
vlastně ani nepozval, že jde o autorský, nikoli anonymní lidový výtvor. Některé
ze sborů se soustřeďují pouze na písně ze svého regionu, ve většině
případů však ve skladbě písní najdeme položky z více folklorních oblastí.
Textově a hudebně vychází repertoár ze sbírek lidových písní, které byly
už dříve zveřejněny např. Františkem Sušilem, Františkem Bartošem, Karlem
Poláčkem nebo Hynkem Bímem.
Umělecká úroveň jednotlivých mužáckých sborů kolísá. Některé z nich
díky pravidelnému a intenzivnímu nácviku, dobrému vedení a aktivnímu
zapojení všech členů dosahují vysoké, navzdory svému amatérismu téměř
profesionální úrovně. Jiné kladou důraz spíše na společenskou složku své
činnosti, i tak však patří k obohacujícím prvkům místních komunit.
Poměrně podstatnou otázkou je personální složení mužáckých sborů.
Už z definice pojmu „mužák“, tedy „ženatý muž“, vyplývá, že mezi členy souborů
převažují starší muži, nezřídka seniorského věku, pro které zapojení
do činnosti sboru představuje druh osobní seberealizace, odpočinku i formu
společenského uplatnění a zábavy. Mladší muži mívají výrazně odlišný
životní styl a je obtížné je do sborů získávat. Některé sbory tak čeká postupná
generační obměna, jiným však hrozí zánik.
Moravská lidová píseň si však vždy najde cesty, jak se dostat ke svým interpretům
i posluchačům. Mužácké pěvecké sbory jsou v současnosti jednou
z dynamických forem tohoto procesu. Po celé jižní Moravě jich najdeme desítky,
ne-li stovky –
jak píše M. Kotlán ve výše citované práci, „tyto soubory
zažívají v posledních desetiletích velký umělecký rozkvět, nachází se téměř
v každé slovácké obci a jejich činnosti se dostává zaslouženého společenského
uznání. Jejich přesný počet se však přesně určit nedá, jelikož neustále
nové vznikají.“ Do těchto početných řad od roku 2006 patří i žabčický
mužácký sbor Šatavan.